Buck - podrobnosti
POUŽITÝ MATERIÁL
Čepel: 154 CM
Ocel 154CM – je modifikovaná 440C (ubráno 3% chrómu, přidáno 3,25% Mo). Austenitizační poměr je zde 0,58/10,6/3,4 v rámci obsahu uhlík/chóm/molybden. Po kalení do oleje a následném zmražení a žíhání je dosažena tvrdost 62 až 63 HRC. Austenitizační teplota (1100ºC) nemá doložený vliv na hodnotu obsahu a velikosti karbidů ve slitině (i když jistě má!). Molybden vytváří tvrdší karbidy než chróm, zvyšuje odolnost proti pittingovému poškození a umožňuje sekundární vytvrzování. Nižší obsah chrómu zjemňuje karbidy v porovnání s 440C. 154CM může být žíhána na nižší a vyšší teplotu dle materiálových údajů v Crucible's data sheet. Vyšší žíhací teploty jsou vhodné pro vysokou abrazivzdornost a tvrdost a nižší pro korozní odolnost. Ocel ATS 34 je co do chemického složení téměř identická ocel (fy Hitachi) jako 154CM. Využívá ji mnoho nožířů i významných nožířských firem jako jednu z nejlepších nerezových slitinových ocelí ve světovém měřítku. Závěrem lze konstatovat, že ocel 154CM i její „příbuzná“ ATS 34 jsou označovány obecně jako pokračování vzrůstajícího trendu materiálových vlastností zjištěných u oceli 440C. Významná je vysoká odolnost proti opotřebení a nízká stabilita fasety ostří, kteréžto vlastnosti jsou dány velkým podílem karbidů (primární karbidy) s velikostí až 25 mm. Je to jedna z nejkřehčích nerezových ocelí a je vhodná pro menší čepele a agresivní hluboké plátkové řezání.
Čepel: 420HC
Ocel 420HC – je varianta s vyšším obsahem uhlíku jako ocel 420J2 (AISI420). Je to spojnice mezi 440C a (blíž!) ocelí 1050C. Tvrdost oceli se pohybuje okolo 58 HRC při kalení do oleje a žíhání na 150°C. I když je obsah primárních karbidů dost nízký je stabilita ostří dobrá. Odolnost proti opotřebení je malá. Korozní odolnost při osobních zkušenostech nebyly tak excelentní jako u oceli 420J2. Celkově lze zhodnotit ocel 420HC jako středně uhlíkovou martenzitickou ocel s korozní odolností jako Sandvik (12C27), ale s nižší tvrdostí a odolností proti opotřebení než 12C27M. Výhodou je snadné broušení a relativně dobrá stabilita ostří, která je dána podílem karbidů ve struktuře oceli.